Matouš Háša

Matouš Háša se narodil v roce 1992. Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, ale navštěvoval také školy ve Florencii (Libera Accademia di Belle Arti Firenze) a Londýně (Middlesex University London). V reakci na aktuální kulturní a společenské dění využívá média figurální plastiky, kterou zasazuje do ikonografických souvislostí jako reminiscenci na symbolická či archetypální zobrazení. Jeho dílo, zbavené kontextu a interpretace, je formálním pokračováním tradice západního sochařství díky kombinaci inspirace klasickým sochařstvím a současnými figurativními umělci. Ve své tvorbě vědomě čerpá z kořenů západní kultury, které přenáší do podoby psychoanalytického portrétu postmoderního člověka. Zabývá se otázkou identity, kterou současnost zbavila tajemství a soukromí. To vše při zachování formálních aspektů klasického sochařství. Tento mladý sochař staví svůj výraz na kontrastu mezi tradičním a současným. Pozoruje určitý dualismus způsobený jeho příklonem ke klasické formě, který je instinktivní a způsobuje jisté zaujetí realistickou formou v kontrastu s racionálním přístupem a potřebou vědomého vyjádření. Pracuje klasickým způsobem. Jeho náměty, jimiž obvykle reaguje na lokální i globální společenské a politické jevy, vycházejí ze ,,změněného chování‘‘ starých, známých a osvědčených postav (antika, renesance, manýrismus). Propůjčuje jim nová gesta a vkládá jim do rukou nové atributy. Tato dekontextualizace stojí za přesvědčivou rozporuplností, s níž uchopuje nejasnou současnost v jejím prožitkovém a mediálním pohybu.